K mezinárodnímu dni stromů

Kořeny hluboko v pekle proudí
špice dovede pohladit i nebesa.
V každé vrstvě jeho bytí,
moudrost je ukryta.
Po staletí, bok po boku lidí,
stínem, lékem, ochranou i přítelem.
Tvé utrpení pochopí,
přesto nesoudí a nelituje.
Když strachy se třeseš a hrůzou se svíjíš,
usedni v jeho kořenech.
Ucítíš, jak hluboce a lidsky tě obejme jeho majestát.
Jako matka i otec v jedné bytosti, přijme tě a na moment ukryje, před nesmlouvavým osudem.
Je-li cosi vyšší, jemnější, bohem, pak je strom toho poslem.
Nepotřebuji chrámy ze zlata a kamení, les je mým kostelem.