Tulačka toulavá,bloudila prostorem.Tulačka svébytná,očima hladovýma svlékala svět. Snad chtěla koutkem oka uvidět,jak rozvine se v skvostný květ Duše toulavá,svého démona v ruletě prohrála,když douškem krve liány,staré stíny pohřbila. Z hlavy stal se labyrint,kde všechny cesty vedou dovnitř, ze srdce vytrysklomamný absint. Vůně pelyňku,zhmotnila všechny klamy,když zmožená tulačkaodložila tělo do trávy. V hloubi duše,vysvlékla vnitřního muže,dítě … Pokračování textu Tulačka